Za otevřenou Vltavu
Za otevřenou Vltavu
Aktuálně.cz: Za účasti ředitele České televize, šéfa Českého rozhlasu, předsedů mediálních rad či ministra kultury by se na plénu Senátu mohlo diskutovat o budoucnosti médií veřejné služby. Alespoň takový návrh vzešel po projednání dramaticky formulované petice v petičním výboru horní komory parlamentu. Autoři výzvy volají po tom, aby se politici zavázali k ochraně nezávislosti obou veřejnoprávních médií.
Poslední vydání časopisu Týdeník Rozhlas přináší rozhovor s hudebním skladatelem Ivanem Acherem. Tomu se ale nelíbí, že z rozhovoru vypadla kritická poznámka vůči vedení veřejnoprávního rozhlasu. Generálnímu řediteli René Zavoralovi skladatel v rozhovoru mimo jiné vyčetl ukončení spolupráce s někdejším šéfredaktorem stanice Vltava Petrem Fischerem nebo hudebním publicistou Jiřím Černým. Týdeník tvrdí, že zmínku musel vypustit, protože Fischer kandiduje v evropských volbách.
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky pořádá seminář „Nezávislost veřejnoprávních médií v ČR“ v pondělí 8. dubna 2019 od 10:00 hodin v Jednacím sále Valdštejnského paláce.
Vstup je volný, avšak kapacita je omezena. Program semináře naleznete zde.
Dne 13. března byl Poslaneckou sněmovnou, převážně hlasy poslanců ANO a SPD, opět zvolen do Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek, přispěvatel demagogických Parlamentních listů a šiřitel propagandy dezinformačních webů, který v minulosti štvavým způsobem vystoupil proti svobodě slova v kauzách reportáže Janka Kroupy o dotacích Agrofertu a údajného “porna“ na stanici Vltava.
„Podporujeme toho nebo tamtoho kandidáta s ohledem na jeho působení ve veřejném prostoru, pro jeho zkušenosti i dosavadní praxi, v neposlední řadě si ho ceníme kvůli morálnímu charakteru. To z něj v našich očích dělá optimálního kandidáta na post zástupce veřejného ochránce práv.“ Tak nějak by mohlo znít vysvětlení jednotlivých politických stran, pokud jde o dnešní volbu zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. To bychom ale nesměli být v Česku.
IN MEDIAS RES. Komu není shůry dáno, tomu není pomoci, říkávaly naše prabáby. Platnost starého moudra teď nechtěně potvrzuje generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Generál ČRo je tuzemským přeborníkem v disciplíně zvané NEPOCHOPENÍ. Z čeho tak usuzuji?
Celé dva roky mu kupříkladu trvalo než pochopil, že svojí funkcí nemůže zaštiťovat něco tak bizarního, jako jsou Krameriovy ceny pro novináře, které organizují lidé spjatí s dezinformačními weby v čele s Petrem Žantovským. Mužem, který svým psaním dělal radost Husákovi, Klausovi a naposled i Zemanovi, od kterého za své služby dostal státní metál.
Vážení a milí signatáři naší iniciativy Za otevřenou Vltavu,
možná jste zaregistrovali další krok vedení Českého rozhlasu, jímž jen potvrdilo svou nekompetentnost – máme na mysli neprodloužení smlouvy publicistovi Jiřímu Černému.
Na jeho podporu vznikla petice, jež má naše, a doufáme, že i vaše sympatie.
DVTV: "Na Dvojku bych se v žádném případě nevracel, nabídka návratu na Vltavu mě překvapila", říká hudební publicista Jiří Černý, kterému Rozhlas na konci minulého roku neprodloužil smlouvu. "Zažil jsem dobu normalizace, vím, že od Rozhlasu mě může čekat všechno dobré i špatné. Nerozumím tomu, jakou cestou se Český rozhlas vydává", dodává.
Zajímá vás, jak se postaví Rada ČRo ke stížnosti, kterou podala iniciativa ZOV na generálního ředitele Reného Zavorala kvůli nedodržování Kodexu ČRo? Jak vysokou odměnu mu Rada odsouhlasí po jeho hrobnických kauzách Petr Fischer a Jiří Černý? A bude veřejnosti představeno nové ředitelské Volvo? Veřejné jednání Rady je již zítra 27.února!
Český rozhlas třikrát lže, ohradil se hudební publicista Jiří Černý na svém webu proti vyjádření mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny, který deníku Echo24 řekl, že nedávné ukončení spolupráce mezi rozhlasem a publicistou proběhlo po vzájemné dohodě a v přátelské atmosféře. Černý popřel i jeho dvě další tvrzení. Černý působil v Českém rozhlase od roku 1964 s nucenou dvacetiletou přestávkou v období normalizace.
Dva nové členy Rady Českého rozhlasu vyberou poslanci z šestice, kterou tvoří dosavadní radní Tomáš Kňourek, textař Jan Krůta, bývalý ředitel ČT Ostrava a člen KDU-ČSL Ilja Racek, David Soukup, který stál u zrodu deníku Super a nyní je zastupitel za ANO na Praze 3 a asistent poslance ANO Venhody, bývalý předseda České advokátní komory Martin Vychopeň a porodní asistentka Zoša Vyoralová.
V garážích Českého rozhlasu v Praze v polovině ledna přibylo Volvo S90 v plné výbavě. Je určeno k reprezentačním účelům generálního ředitele Reného Zavorala, případně dalších členů vedení. Rozhlas zakoupení vozidla vyšlo na bezmála 1,35 milionu korun bez DPH. Tedy zhruba o 400 tisíc víc, než by stála nová Škoda Superb, kterou vedení rozhlasu jako reprezentativní vůz využívalo dosud.
V závěru loňského roku skončil v čele Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer, jemuž generální ředitel René Zavoral neprodloužil smlouvu. Fischerův konec vzbudil emoce: demonstrovalo se na Vinohradské, o kauze se hodně psalo a obě strany se zlobily. Jak uvedl sám Zavoral, k hlavním důvodům Fischerova pádu patřila stagnující poslechovost Vltavy (tady se generální ředitel ukvapil, protože podle nejnovějších průzkumů se naopak výrazně zvýšila). Měl raději přiznat, že mu Fischer jako manažer nesedí, a oznámit mu s rozumným předstihem neprodloužení smlouvy. Argumentovat špatnou poslechovostí je gól do vlastní branky.
Sněmovní volební výbor ve čtvrtek zúžil více než dvacítku kandidátů do Rady ČRo na šest. Z nich sněmovna vybere v březnu dva nové radní. A zatímco jindy deklarují zástupci tradičních stran obavy o budoucnost médií veřejné služby, pro tentokrát se na jejich obranu nepostavili. Na jednání chyběli Zbyněk Stanjura, Bohuslav Svoboda a Miroslava Němcová z ODS, Petr Gazdík ze Starostů i Petr Dolínek z ČSSD. Stanjura dorazil aspoň na hlasování. Ostatní ani to ne, třeba Dolínek je údajně na horách. Tempo i otázky si tak po celý den diktovali zástupci ANO a SPD. Opozici aktivně zastupovali pouze Tomáš Martínek z Pirátů a Pavla Golasowská z KDU-ČSL.
Ve čtvrtek 21.února jsou ve Sněmovně veřejná slyšení kandidátů do Rady ČRo. Zajímá vás, kdo se chce stát i vaším zástupcem v Radě a hlídat svobodu, nezávislost a transparentnost média veřejné služby? Jsou kandidáti opravdu bezúhonní? Jaké jsou jejich motivy? Co očekává Tenisový klub Libeňák od svého nominanta? A jak to nese veslařský klub, který téhož kandidáta nominoval do Rady v minulém období? Bude bývalému ministrovi z vlády bez důvěry stačit plat radního? Jak pevně věří kandidátka do kladenského Zastupitelstva, že doopravdy bude líp?
Odvolaný šéf Vltavy Petr Fischer meziročně zvedl poslechovost Vltavy o 35 procent. Ukázala to nová čísla Radio projektu. Pro srovnání: při odchodu šéfredaktora Vltavy Lukáše Hurníka v roce 2016 měla Vltava 41 tisíc denních posluchačů, s odchodem Petra Fischera 61 tisíc, a to za rok a půl nového schématu.
Vážený pane řediteli,
Vaše odpověď ze 3.1. na náš otevřený dopis z 15.10. nás nepříjemně zaskočila.
Nepravdivě tvrdíte, že jste náš dopis dostal v prosinci. Kdyby to byla pravda, odpověď v lednu by byla přijatelná. Ale pravda to není. Otevřený dopis iniciativy Za otevřenou Vltavu, podpisové archy a názory signatářů Vám byly doručeny celkem třikrát 15.10., 31.10. a 5.12. (viz podatelna ČRo).
Debata s Respektem Vrtění rozhlasem. Je veřejnoprávní médium v ohrožení? A proč se rozbouřily vlny na Vltavě? Jak budou vypadat média veřejné služby v Česku v dalších letech?
Záznam najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=EHY51_Eq8wY
Takto nazvala Ivana Svobodová v č. 1 svůj titulní text, v němž rozebírala dění v Českém rozhlase, a hlavně na stanici Vltava. Lze jen kvitovat s povděkem, že jej pojala skutečně objektivně, aniž by, jako některá jiná média, dala na manipulativní strategii vedení ČRo, na ono zavádějící a zástupné ohánění se poslechovostí, ztrátou důvěry a podobně. A dalo by se to napsat i jinak, jak ale 20. prosince předvedl generální ředitel René Zavoral na zasedání senátní komise pro sdělovací prostředky, rád se soudí... a proč živit advokáty, že.
Drama o třech dějstvích a hromadě výstupů do ztracena – tak nazval autor svou snahu domoci se konkrétních odpovědí v kauze Českého rozhlasu Vltava. Veřejnost se shromáždila, veřejnost se tázala, veřejnost nebyla vpuštěna, veřejnost se rozešla…
Zpráva o změně ve vedení rozhlasové stanice Vltava vzbudila ohlas nepřehlédnutelný i pro ty, kteří rádio neposlouchají. Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ukončil spolupráci s kulturním publicistou a filozofem Petrem Fischerem, kterého najal do vedení Vltavy před dvěma lety, aby dal vysílání nový směr, a osobnosti veřejného života i pracovníci Českého rozhlasu na to reagovali podepisováním dopisů na Fischerovu obranu. Koncem prosince se občané dokonce na protest proti vyhazovu šéfa artové stanice shromáždili před budovou rozhlasu k demonstraci; nápisy na jejich transparentech ovšem hlásily, že tu nejde jen o Fischera. „Normalizace není normální“, stálo na nich.
O znepokojivé situaci na stanici Vltava se hovořilo i při předávání ceny Jindřicha Chalupeckého 2018.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12139800917-cena-jindricha-chalupeckeho-2018/21856225683/ (čas 37:10).
Zveme Vás dnes 19.12. v 18.30 před budovu Českého rozhlasu v Praze na setkání signatářů a přátel Iniciativy za otevřenou Vltavu, kterým chceme veřejně vyjádřit podporu zaměstnancům ČRo v jejich úsilí vytvářet kvalitní vysílání nezávislé na politických a mocenských tlacích.
Vážený pane řediteli, vážený pane kolego,
s neskrývanými rozpaky sleduji situaci kolem rozhlasové stanice Vltava. Namísto očekávané diskuze nad obsahovým směřováním této stanice je předváděna pochybná přehlídka mocenských technik a rétorických obratů: údajný pokles sledovanosti, posudky suspektních odborníků, vyslovování nedůvěry až po náhlý přesun jednání Rady Českého rozhlasu do Hradce Králové.
Vážený pane generální řediteli,
s rozčarováním a pochybnostmi sleduji dění posledních měsíců a dnů v Českém rozhlase. Jakožto rektor vysoké školy, kterou pojí s Českým rozhlasem partnerství a která hostí a spoluorganizuje prestižní rozhlasový festival Prix Bohemia Radio, Vás žádám o racionální a důstojné vysvětlení odvolání šéfredaktora stanice Vltava pana Petra Fischera.
Vlastně se to dalo tušit. René Zavoral odvolal pověřeného šéfredaktora stanice Vltava Petra Fischera, respektive mu neprodloužil smlouvu. Že se to stane, jsem tušil třeba já, protože jsem se shodou okolností byl v létě podívat na zasedání Rady Českého rozhlasu – a byl to zvláštní zážitek.
„Vltava je na historickém minimu … Na platformě a na kořenech Vltavy by měla vzniknout zcela nová art stanice,“ prohlásil v roce 2017 generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň dodal, že dle jeho mínění patří na tento typ stanice i jiná než vážná hudba.
Vážený pane Pokorný,
obracím se na Vás, ombudsmana Českého rozhlasu, jako mluvčí iniciativy Za otevřenou Vltavu s následujícím problémem. Již třikrát jsem psal generálnímu řediteli Českého rozhlasu, panu René Zavoralovi (15. a 31. října a 7. prosince 2018). Dopisy sice prošly podatelnou, tím to ale skončilo, jelikož jsem dosud nedostal nejen jedinou odpověď, ale dokonce ani slovo potvrzení, že pan generální ředitel mé dopisy dostal nebo četl.
Jsem přesvědčen, že právě Vy jste tou osobou, na níž bych se měl, a mohl obrátit...
Mějte se pěkně a předem děkuji za odpověď,
Josef Rauvolf
mluvčí iniciativy Za otevřenou Vltavu
Audiozáznam z Rady ČRo ze dne 28. listopadu najdete v tomto odkazu:
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/4020593
V 1. části audiozáznamu se o Vltavě mluví od 35. minuty.
Ve 2. části audiozáznamu je možné od 10.minuty sledovat nečekanou situaci po dotazu z řad přítomných diváků na to, kdo povede stanici Vltava od 1.1.2019:
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/4020594
Odkaz na průzkum poslechovosti Radioprojekt: https://media.rozhlas.cz/_binary/04020592.pdf
1/ Dnes je to přesně rok, co jste přišel se zásadní programovou změnou ČRO 3 Vltava. Z “elitářské” stanice klasické hudby jste udělal artovou stanici s důrazem na mluvené slovo a kritickou kulturní publicistiku. Co se podle vás za ten rok podařilo a co naopak ne?
O Vltavě se více ví, je otevřená, je blíže společnosti, žije (kulturně) s ní. To se podařilo díky práci lidí v redakci, na sociálních sítích, v marketingu, ve Výrobě. Začali jsme plnit ona tři “O”, o nichž jsem mluvil na začátku: otevření, omlazení, oživení. V tom se musí pokračovat. Nemyslím, že by se něco úplně nepovedlo, ale vždy se dá pracovat na vnitřku vysílacího schématu, na obsahu, na formátech. Tam je práce nekonečná, věčná. Stejně tak jako v hledání nových tváří, které by u rozhlasu zůstaly a dokázaly svou osobností inspirovat vysílání i posluchače.
